Vnímání událostí, empatie a altruistické chování – to jsou některé ze studovaných aspektů
Sociální třída, ke které patříte, ovlivňuje mnoho aspektů života, od způsobu myšlení až po způsob komunikace s ostatními. Konkrétně nižší střední třída se stala předmětem výzkumu zaměřeného na pochopení toho, jak ekonomické a sociální omezení formují určité vzorce chování.
Pojem nižší střední třída zahrnuje řadu charakteristik, které přesahují rámec příjmu. Podle psychologa Guineze Navarra-Carrilla vnímání vlastní sociální situace ovlivňuje světový názor a interakci s okolním prostředím, včetně určování sklonu k altruistickému a soucitnému chování.
Jak vliv prostředí formuje chování zástupců nižší střední třídy
Kontext, ve kterém vyrůstá a vyvíjí se člověk ze střední a nižší třídy, je charakterizován nejistotou, zranitelností a neustálými hrozbami. Podle Krause, Piffa, Mendoz-Dentona, Reinschmidta a Keltnera (2012) tyto faktory určují kontextovou kognitivní orientaci: akce a události jsou vnímány jako ovlivněné vnějšími faktory, které jsou mimo kontrolu jednotlivce.
Naopak, příslušníci vyšší třídy se obvykle vyvíjejí v podmínkách charakterizovaných stabilitou a hojností zdrojů, kde převládá pocit kontroly a individualistická orientace. To vede k výraznému rozdílu v tom, jak tyto dvě sociální třídy interpretují realitu a přijímají rozhodnutí.
Vnímání kontroly se také odráží v citlivosti vůči ostatním. Lidé z nižší střední třídy věnují větší pozornost sociálním informacím, zatímco lidé z vyšší třídy se podle Fritscheho a spol. (2017) spíše soustředí na své vlastní cíle a výsledky.
Jak funguje empatie a soucit ve střední a nižší třídě?
Různé studie ukazují, že empatie a soucit se projevují intenzivněji u zástupců střední a nižší třídy. Kraus, Côté a Keltner (2010) prokázali, že tito lidé přesněji identifikují emoce lidí ve svém okolí, což přímo souvisí s jejich pozorností k kontextovým faktorům.
Stellar, Manzo, Kraus a Keltner (2012) dodali, že soucit vzniká v reakci na časté vystavení ohrožujícím situacím, jak vlastním, tak cizím. Lidé z nižší střední třídy, kteří jsou pozornější k možným rizikům, mají tendenci projevovat větší citlivost k utrpení druhých, zatímco u lidí z vyšší třídy je tato reakce méně výrazná.
Altruistické chování a jeho souvislost se sociální třídou
Sklon k altruistickému chování souvisí také se socioekonomickým postavením. Podle Piffa, Krause, Côtého, Chenga a Keltnera (2010) laboratorní výzkumy ukazují, že lidé z nižší a střední třídy se častěji účastní altruistických činností. Takové chování lze interpretovat jako adaptivní strategii v podmínkách nestability a nedostatku zdrojů v jejich prostředí.
Toto chování se pohybuje od přímé podpory druhých po obecnější formy spolupráce, což posiluje sociální soudržnost v komunitách, kde jsou zdroje omezené. Nižší střední třída tak rozvíjí modely interakce, které upřednostňují spolupráci a citlivost k potřebám druhých.
Sociální důsledky příslušnosti ke střední třídě
A konečně, orientace na kontextové faktory a zvýšená sociální citlivost mají dalekosáhlé důsledky. Becker, Kraus a Reinsmiedt-Saim (2017) poukazují na to, že pocit menší kontroly může snížit politickou aktivitu a iniciativu ke změně sociální situace. Na druhou stranu však také přispívá k vytváření sítí podpory a solidarity uvnitř komunity.
Celkově tedy charakteristiky spojené s nižší střední třídou odrážejí neustálou interakci mezi prostředím, emocemi a chováním. Kombinace empatie, soucitu a altruismu spolu s pocitem omezené kontroly určuje modely chování, které kontrastují s modely chování vyšší třídy a přispívají k zachování stávajících sociálních rozdílů.
