V Kutné Hoře, historickém městě ve středních Čechách, objevila žena více než 2150 středověkých stříbrných mincí, které byly ukryty před téměř 900 lety. Tento poklad, jeden z největších archeologických objevů poslední doby, poskytuje cenný vhled do středověké historie.
Náhodné archeologické nálezy často přinášejí překvapivé objevy o naší společné minulosti. Nedávno učinila žena v České republice během procházky výjimečný objev. Nedaleko města Kutná Hora, známého svým hornickým dědictvím, našla středověký poklad obsahující více než 2000 stříbrných mincí ze 13. století.
Tento nález upoutal pozornost archeologů a historiků, zejména z Masarykovy univerzity a Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Ten, kdo je zodpovědný za analýzu a uchování těchto artefaktů, nám odhaluje fascinující příběh skrytých pokladů a boje o moc. Kromě mincí byly nalezeny bronzové předměty zdobené zajímavými pohanskými vzory, které svědčí o kulturních vazbách ve středověké střední Evropě.
Nečekaný nález v České republice
Žena procházející se polem v Kutné Hoře učinila neobvyklý objev, jak uvedla tisková zpráva Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Jedná se o historické město ve středních Čechách. Během procházky si všimla kovového lesku pod zemí. Zaujatá, lehce kopla a objevila keramický hrnec naplněný stříbrnými mincemi. Uvědomila si význam svého nálezu a okamžitě kontaktovala místní úřady.
Archeologický ústav Akademie věd České republiky se ujal vykopávek. První analýzy ukázaly, že mince pocházejí z období mezi lety 1085 a 1107, což bylo období dynastických konfliktů a politických otřesů. Rozsah a stav zachování těchto mincí poskytují vzácnou příležitost nahlédnout do ekonomického života a obchodních sítí té doby.
Mince byly původně ukryty v keramické konvici, pravděpodobně aby se v době nepokojů uchovalo značné bohatství. Ačkoli byla konvice v průběhu staletí při zemědělských pracích částečně zničena, její dno zůstalo nedotčené. To bylo pro archeology štěstí.
Mohli ji použít jako orientační bod pro hledání a vykopání zbytku pokladu. Při pokračování vykopávek se jim podařilo objevit více než 2150 stříbrných mincí. Každá mince bude podrobena řadě podrobných analýz, aby se zjistilo více o jejich původu a složení, což poskytne cenné informace o středověké historii regionu.
Bohatý historický kontext
Filip Velimský, archeolog z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, poznamenává, že skrýš se stříbrnými mincemi pochází z období velké politické nestability. Vysvětluje: „V té době byla země zmítána vnitřními spory mezi členy dynastie Přemyslovců o pražský knížecí trůn.“
Tyto dynastické konflikty byly poznamenány neustálým bojem o moc a měnícími se spojenectvími. Vytvořily atmosféru nejistoty a nebezpečí. V takových podmínkách lidé často skrývali své bohatství, aby ho ochránili před loupežemi a výpalným.
Aby ilustroval hodnotu tohoto pokladu, Filip Velimský jeho objevení přirovnává k „výhře milionu v loterii“. V té době byla taková částka pro běžného člověka nepředstavitelná. Stříbrné mince představovaly obrovské bohatství, často nedostupné pro většinu obyvatelstva. Toto srovnání podtrhuje význam a vzácnost tohoto pokladu. To naznačuje, že pravděpodobně patřil nějaké vysoce postavené osobě nebo vlivné organizaci. Značná částka mincí nalezená v Kutné Hoře mohla být určena na výplatu žoldnéřů. Nebo mohly být součástí kořisti nashromážděné během válečných tažení.
Neocenitelný poklad v České republice, který je třeba zachovat
Skutečnost, že tyto mince byly raženy v Praze a poté dovezeny do středních Čech, svědčí o existenci dobře fungujících obchodních sítí ve středověku. Praha byla důležitým ekonomickým a politickým centrem. Probíhala zde aktivní ražba mincí. Stříbrné mince té doby se často používaly v obchodních transakcích po celé střední Evropě i mimo ni. Jejich nález v Kutné Hoře, daleko od místa ražby, svědčí na jedné straně o aktivním obchodu. Na druhé straně dokazují strategický význam tohoto regionu.
Byly předány do specializované laboratoře. Analýza potrvá asi rok. Nejprve budou mince očištěny od usazenin a nečistot, které se nahromadily během staletí. Poté restaurátoři odstraní poškození a mince stabilizují pro dlouhodobé skladování. Odborníci vyfotografují každou minci z různých úhlů. Tyto snímky umožní vytvořit vizuální databázi, která usnadní budoucí výzkum a publikace.
Souběžně s těmito fázemi budou provedeny rentgenové a spektrometrické analýzy, které určí přesné složení materiálů. Ukážou nejen prvky, které jsou součástí slitin, ale i jejich přesný poměr. Kromě stříbra obsahují mince směs mědi, olova a stopy dalších kovů. Tyto údaje poskytnou informace o technikách ražby a zdrojích kovů použitých k výrobě mincí.
Po dokončení fáze analýzy a dokumentace budou mince vystaveny na veřejnosti. Výstava by se měla konat v roce 2025 v Muzeu stříbra v Kutné Hoře. Nabídne veřejnosti jedinečnou příležitost prohlédnout si tyto středověké poklady a dozvědět se více o jejich historickém kontextu a významu. Tato veřejná prezentace bude vyvrcholením pečlivé práce a umožní široké veřejnosti ocenit tento výjimečný nález.