Skupina vědců objevila dosud neznámé zkameněliny, které odhalují mnohem složitější minulost, než se dosud předpokládalo. Zjistěte všechny podrobnosti.
Evoluce člověka nikdy nebyla lineárním procesem a nové důkazy nalezené v Etiopii to potvrzují.
Mezinárodní skupina vědců objevila dosud neznámé zkameněliny, které odhalují mnohem složitější minulost, než se dosud předpokládalo: nejméně dva druhy hominidů sdílely jedno území před více než 2,6 miliony let.
Objev, který boří mýtus o „evolučním žebříčku“
Po celá desetiletí nám věda ukazovala zjednodušený obraz: od opice k člověku v přímé linii. Nedávné vykopávky v lokalitě Ledi Gerar však ukazují, že naše historie se spíše podobá stromu s mnoha větvemi.
Mezi nalezenými ostatky jsou zuby neznámého australopitéka a jednoho z prvních Homo, což znamená, že oba druhy koexistovaly ve stejné oblasti Afriky.
Mezi nalezenými ostatky jsou zuby neznámého australopitéka a jednoho z prvních Homo, což znamená, že oba druhy koexistovaly ve stejné oblasti Afriky.
„Evoluce člověka není uspořádaný proces, ale proces plný rozvětvení a vymírání,“ poznamenávají vědci.
Australopitek: hominid, který chodil a lezl
Australopitek žil v Africe před asi 3 miliony let. Měl dlouhé ruce pro lezení a pánevní strukturu přizpůsobenou pro chůzi ve vzpřímené poloze. Nevyráběl pracovní nástroje, ale díky tomu, že měl volné ruce díky chůzi po dvou nohách, položil základ pro rozvoj této schopnosti u jiných hominidů.
Jeho pestrá strava – ovoce, kořeny a tvrdé rostliny – z něj udělala přeživšího, přizpůsobeného změnám prostředí, což je klíčový rys evoluce.
Etiopie, kolébka Homo a prvních nástrojů
Oblast Ledi-Garu je již známá díky jinému nálezu: nejstarší čelisti Homo na světě, datované 2,8 miliony let, a také prvním kamenným nástrojům z Oldovanu.
V té době bylo životní prostředí zcela odlišné: řeky, malá jezera a měnící se vegetace, která otevírala možnosti, ale také vytvářela problémy pro hominidy, kteří zde žili.
Studie dochází k závěru, že před více než 2,5 miliony let mohlo ve východní Africe žít až čtyři různé linie lidského rodu:
- Raný Homo
- Australopithecus garhi
- Nový Australopithecus z Lady Geraaru
- A pravděpodobně i další druhy, které dosud nebyly identifikovány
To mění naše chápání evoluce: nešlo o přímou cestu k Homo sapiens, ale o scénář, ve kterém se účastnilo několik hlavních hrdinů.
Co ještě zbývá objevit
Počáteční analýza zubů ukazuje zjevné rozdíly od jiných známých druhů, ale vědci jsou opatrní: než bude možné oficiálně klasifikovat tento nový druh Australopithecus, je třeba najít více zkamenělin.
Otázky zůstávají otevřené: soutěžily tyto druhy o stejné zdroje? Interagovaly spolu? Proč některé vymizely a jiné přežily?
Jedno je jasné: historie evoluce člověka zdaleka nekončí. Každý nový nález v Africe nám připomíná, že o našich skutečných počátcích je ještě mnoho co objevovat.
