Nejde jen o charakterovou vlastnost: vědecké výzkumy ukazují, že to může souviset s nedostatky v sociální interakci.
Sociální dovednosti se formují na základě jazyka. Nejen verbálního jazyka, ale také řeči těla, intonace, kontextu a schopnosti rozumět složitým sociálním signálům. Od prvních let života se komunikační a socio-emocionální vývoj formuje na základě jazykového prostředí, zejména množství a kvality konverzace.
Odpovídat jednoslabičně nebo krátkými frázemi není vždy vědomou volbou. Existují základní podmínky, které mohou vysvětlit takový model komunikace. V mnoha případech je tento způsob odpovídání spojen s nedostatkem sociálních dovedností, jehož kořeny sahají do dětství nebo školních, emocionálních a kognitivních zážitků.
Proč člověk, který odpovídá jednoslovně nebo krátkými frázemi, nemá sociální dovednosti?
Sociální dovednosti jsou soubor schopností nezbytných pro adekvátní interakci s ostatními lidmi. Patří mezi ně:
- Porozumění sociálním normám.
- Používání verbálního a neverbálního jazyka.
- Empatie a rozpoznávání emocí.
- Aktivní naslouchání a vzájemnost v konverzaci.
Když člověk dává velmi krátké odpovědi nebo se vyhýbá plynulé komunikaci, možná má nedostatky v jedné nebo více z těchto oblastí.
Podle studie „Jazyk a socio-emocionální vývoj v raném dětství: role konverzačních obratů“ (Gómez a Strasser, 2021) frekvence, s jakou malé děti komunikují s dospělými, předpovídá jejich další socio-emocionální vývoj. To znamená, že menší počet konverzací v dětství vede k menším sociálním dovednostem v dospělosti.
To souvisí s jednou ústřední myšlenkou: schopnost vést konverzaci nevzniká spontánně, ale se učí, trénuje a rozvíjí v průběhu času.
Včasné příznaky a souvislosti spojené s komunikačními obtížemi
V dokumentu Speech-language-communication needs in youth mental health (Potřeby v oblasti řeči, jazyka a komunikace v duševním zdraví mládeže), který připravila organizace Orygen (australská organizace, která je světovým lídrem v oblasti duševního zdraví mládeže), se uvádí, že určité druhy chování v dospívání a mladém věku mohou být mylně interpretovány jako nezájem nebo špatný přístup, zatímco ve skutečnosti se jedná o příznaky komunikačních obtíží. Mezi tyto příznaky patří:
- Časté používání jednoslovných odpovědí.
- Potíže s udržením pozornosti během rozhovoru.
- Vyhýbání se očnímu kontaktu.
- Uzavřené nebo obranné chování.
Tyto projevy mají vliv nejen na mezilidský rozvoj, ale také na duševní zdraví a akademické nebo profesní výsledky. Výzkumy ukazují, že mnoho z těchto lidí může mít v anamnéze jazykové poruchy, kognitivní potíže nebo nedostatek adekvátní jazykové stimulace v průběhu růstu.V prostředí, jako je škola nebo práce, může nedostatek sociálních dovedností vést k izolaci, nízkému sebevědomí nebo nesprávnému výkladu ze strany okolí.Identifikace a porozumění obtížím v sociálních dovednostech umožňuje včasný a adekvátní zásah. Mezi užitečné strategie patří:Jak ukazuje klinická zpráva o mladých lidech s komunikačními potřebami, mnoho teenagerů je schopno skrývat své potíže pod vnější maskou verbální normality. Tyto omezení však vyplouvají na povrch, když jsou vyžadovány složitější interakce, jako je vysvětlování emocí, diskuse o nápadech nebo řešení konfliktů.Souvislost mezi komunikací a duševním zdravímRůzné studie ukazují přímou souvislost mezi problémy s komunikací a duševním zdravím. Lidé s obtížemi v sociálních dovednostech vykazují vyšší míru úzkosti, deprese a nízké sebeúčinnosti. V mnoha případech se tyto problémy navzájem zhoršují:Kromě toho mohou být stručné nebo jednoslovné odpovědi používány jako strategie sebeobrany v sociálních kontextech, které jsou vnímány jako ohrožující. Takové chování, které zdaleka není jen charakterovou vlastností, může naznačovat potřebu intervence nebo speciální podpory.Vždy se jedná o nedostatek sociálních dovedností?
Ne ve všech případech znamená stručná odpověď nedostatek. Je důležité vzít v úvahu i další faktory:
- Kulturní kontext: v některých kulturách je mlčení nebo stručné odpovědi ceněny jako projev úcty nebo zdrženlivosti.
- Dočasné emocionální stavy: únava, smutek nebo stres mohou snižovat ochotu k rozhovoru.
- Osobnostní rysy: introverti nebo zdrženlivější lidé mohou preferovat stručné vyjadřování, což neznamená, že mají sociální potíže.
Pokud se však takový model chování opakuje systematicky, a zejména pokud brání osobnímu rozvoji nebo mezilidským vztahům, může to svědčit o nutnosti odborné pomoci.
- Sociální úzkost může vést k vyhýbání se dlouhodobým interakcím.
- Vyhýbání se zesiluje nedostatek praxe v komunikaci.
- Nedostatek praxe omezuje rozvoj komunikačních dovedností.
- Hodnocení odborníky v oblasti jazyka nebo psychology.
- Účast na seminářích o komunikaci nebo sociálních dovednostech.
- Podpora ve vzdělávacím a rodinném prostředí.
- Používání vizuálních nebo alternativních prostředků pro usnadnění dialogu.
