Nájemní smlouva nejen upravuje právo na bydlení v obytných prostorách, ale také stanoví řadu povinností, které musí nájemce dodržovat, aby neporušil podmínky svého bydlení.
Konkrétně článek 27.2.e zákona o městském nájmu vysvětluje, že provádění destruktivní, nebezpečné nebo nezákonné činnosti v obytných prostorách může být důvodem k vystěhování.
Práva pronajímatele: jak bojovat s problémovými nájemci
V praxi to znamená, že pronajímatel má právo vypovědět nájemní smlouvu, pokud nájemce promění byt v ohnisko konfliktů nebo představuje hrozbu pro společnost. Toto pravidlo se neomezuje na závažné protiprávní činy, jako je obchod s drogami nebo nezákonná činnost, ale vztahuje se také na opakované jednání, které narušuje pokojné soužití nebo ohrožuje zdraví a bezpečnost obytného prostoru.
Pojem „škodlivá činnost“ je široký a může zahrnovat neustálý hluk, noční večírky nebo hromadění odpadků, až po využívání domu k nebytovým účelům, které narušují klid sousedů.
Soudní praxe potvrzuje, že pro přijetí opatření není nutné, aby majitel dovedl věc do krajní situace. Soudy například jako důvod pro zrušení smlouvy posoudily opakovaný hluk, který bránil sousedům v odpočinku, nebo nesprávné skladování nebezpečných materiálů.
Pokud tedy pronajímatel prokáže, že došlo k jednomu z těchto jednání, může zahájit řízení o vystěhování z důvodu porušení smlouvy. Zákon mu to umožňuje, aniž by musel čekat na uplynutí platnosti smlouvy. K rozvázání smlouvy však nedochází automaticky: je nutné obrátit se na soud, který posoudí důkazy a nájemci poskytne možnost se bránit.