V průběhu celé historie byli lidé jako Walt Disney, Pablo Picasso, Virginia Woolfová, Charles Darwin, Ludwig van Beethoven a Albert Einstein proslulí svou genialitou. Je pozoruhodné, že mnozí z nich by dnes nesplnili tradiční akademické standardy. Jejich schopnost transformovat umění, vědu a myšlení však ukazuje, že vysoké IQ není jen pouhým ukazatelem.
Tyto brilantní mysli měly neobvyklé vlastnosti: od excentrických zvyků až po přísně strukturovaný denní režim. Porozumění jejich výstřednostem nám umožňuje pochopit jiný způsob vnímání světa a vytváření světa z chaosu. Inteligence quotient, neboli IQ, je standardizovaný ukazatel určený k hodnocení kognitivních schopností člověka v závislosti na jeho věkové skupině. V tomto smyslu americký muzikolog Craig Wright vysvětluje v rozhovoru, že standardizované IQ testy jsou způsobem měření určité schopnosti, která je do značné míry dědičná. Genialita se však neomezuje pouze na vysoké IQ. Pojem genialita zahrnuje kreativitu, intuici, neukojitelnou zvědavost a jedinečný pohled na svět.
Mánie lidí s vysokým IQ
Tyto lidi vyniká nejen jejich logický intelekt, ale také schopnost myslet nekonvenčně, spojovat nesourodé myšlenky a aplikovat znalosti inovativním způsobem. Porozumění zvláštnostem a zvykům lidí s vysokým IQ nám může pomoci ocenit rozmanitost lidského myšlení.
Co je IQ a co určuje genialitu?
IQ je číselný ukazatel, který hodnotí kognitivní schopnosti člověka ve srovnání s průměrem populace. Tradičně se IQ nad 130 považuje za velmi vysoké. Tento ukazatel však nezohledňuje aspekty jako kreativita, intuice, empatie nebo divergentní myšlení, které jsou základními předpoklady pro mnoho projevů geniality.
Být génius není jen být chytrý. Genialita se projevuje výjimečnou schopností vidět svět novým způsobem, řešit problémy jedinečnými způsoby a nacházet souvislosti mezi zdánlivě nesouvisejícími myšlenkami. Mnoho géniů má neklidnou mysl, nevyčerpatelnou zvědavost a silnou odolnost vůči mentální strnulosti.
Důležitost nekonvenčního myšlení
Tento typ myšlení je forma uvažování, která se odklání od tradičního lineárního nebo logického myšlení. Je to schopnost přistupovat k problému z nekonvenčních úhlů pohledu s využitím intuice, představivosti a rozmanitých zkušeností.
„Vidí různé věci najednou, protože mají za sebou různé zkušenosti, a díky tomu mohou spojovat různé prvky, které ostatní nemohou, protože se jim zdají nesourodé,“ řekl Craig Wright v rozhovoru .
Tento způsob uvažování je obtížné naučit ve standardním vzdělávacím prostředí, ale sehrál klíčovou roli v inovacích ve všech oborech. Osobnosti jako Steve Jobs, Salvador Dalí a Leonardo da Vinci využívali laterální myšlení k vytváření revolučních nápadů.
Lidé s vysokým IQ nebo nestandardním myšlením si často osvojují návyky nebo zvyky, které ostatním připadají podivné, ale které plní určité funkce v jejich mysli:
- Procházky trvající mnoho hodin: Darwin například přemýšlel během dlouhých procházek po své zahradě.
- Vždy se oblékejte stejně: Einstein to dělal, aby neztrácel energii na přijímání nepodstatných rozhodnutí.
- Nepravidelný spánek: da Vinci dodržoval polyfázický spánkový režim.
- Kompulzivní vedení deníku: Virginia Woolfová si každý den zapisovala své myšlenky a emoce.
- Plnění úkolů v naprostém tichu: Beethoven potřeboval k komponování zcela izolované prostředí.
- Jak se vypořádat s nepořádkem: pro mnoho lidí vnější chaos podporuje vnitřní pořádek.
- Monology nahlas: někteří géniové myslí lépe, když se slyší.
- Vyhýbejte se sociálně zbytečným schůzkám: raději tráví čas přemýšlením nebo tvořením.
- Rozvíjejte tvůrčí rituály: například Disney chodil hodiny sám na procházky, než vymyslel nové postavy.
Společné mánie
- Mluví sami se sebou, což je u těchto lidí poměrně běžné.
- Pracují sami, i když někdy potřebují více lidí, ale obecně pracují bez cizích lidí.
- Mají sklon k posedlosti: podle Craiga Wrighta se genialita ve většině případů neobjeví přes noc. Je výsledkem tvrdé práce, posedlosti touhou objevit něco nového nebo něčeho dosáhnout, a nakonec toho dosáhnou.
- Ačkoli zvyk kousat nehty souvisí s úzkostí nebo nudou, souvisí také s perfekcionismem, proto lidé s vysokým IQ mají sklon trpět touto mánií nebo škodlivým zvykem.
Obecné charakteristiky lidí s vysokým IQ
- Vysoká emoční a percepční citlivost
- Trvalý zájem o nepopulární témata
- Skłonnost k izolaci, aby mohli lépe přemýšlet
- Nuda z opakujících se úkolů
- Abstraktní nebo symbolické myšlení
- Schopnost spojovat nesourodé myšlenky
- Netypický nebo netradiční styl komunikace
- Preference výzkumu namísto specializace
Osobnosti známé svým nekonvenčním a nestandardním myšlením
Viděli jsme několik příkladů zvláštností a zvyků lidí s vysokým IQ. Historie je plná výjimečných osobností s podobným typem myšlení a charakteristikami:
- Leonardo da Vinci: univerzální myslitel, schopný spojit umění, vědu a technologii s komplexním pohledem na svět.
- Salvador Dalí: Ve svém umění využíval neomezenou představivost k prozkoumávání podvědomí.
- Steve Jobs: Spojil design, technologie a východní filozofii a vytvořil revoluční produkty.
- Edward de Bono: Tvůrce konceptu laterálního myšlení a zastánce kreativního myšlení ve vzdělávání.
- Richard Fainman: brilantní fyzik, známý tím, že vysvětloval složité teorie neortodoxními metodami.
Tipy a doporučení pro stimulaci tvůrčího intelektu
Ačkoli ne všichni z nás mají tak vysoké IQ a jsou blízcí genialitě, lze rozvíjet flexibilnější a kreativnější způsoby myšlení:
- Sestavte seznamy nápadů: nejprve je nefiltrujte a poté vyberte ty nejživotaschopnější.
- Pravidelně narušujte svůj obvyklý denní režim: změna prostředí nebo rozvrhu může být impulsem pro vznik nových nápadů.
- Čtěte témata, která nesouvisí s vaší oblastí činnosti: rozmanitost informací podporuje nestandardní myšlení.
- Zapište si své nejabsurdnější myšlenky: někdy se inovace rodí z toho, co se zdá absurdní a překvapivé.
- Učte se ze svých chyb: genialita často vzniká z přehodnocení neúspěchu.
