Iniciativa podporovaná NASA, ESA a Massachusetts Institute of Technology navrhla utopický projekt mezihvězdné lodi, která by mohla zajistit existenci lidí po dobu 250 let.
Vítězný projekt Chrysalis představuje válec dlouhý 58 kilometrů.
Pokud bude lidstvo někdy muset opustit Zemi, aby prozkoumala jiné planety a hvězdné soustavy, už ví, jak na to: kosmická loď Chrysalis dlouhá 58 kilometrů, schopná přepravit tisíc příslušníků našeho druhu. Jediným problémem tohoto projektu je, že energie je vyráběna pomocí termonukleárního systému, který – drobnost – zatím nebyl vynalezen.
Tento fakt však nebyl zohledněn při udělování ceny „Hyperon“, podporované NASA, ESA a MIT, která nabízí vědecké řešení s prvky fantastiky. Projekt předpokládá vytvoření mezioborovými týmy – inženýry, sociology, architekty – mezihvězdné kosmické lodi nové generace, která bude schopna cestovat od hvězdy k hvězdě a umožní lidem přežít 250letou cestu. Tato fantastická práce, podobná filmu Passengers z roku 2016 (s Chrisem Prattem a Jennifer Lawrence v hlavních rolích), předpokládá, že nové výzvy pro vědu vzejdou z beletrie.
Porota složená z univerzitních profesorů, antropologů, inženýrů a technických specialistů NASA považovala projekt „Chrysalis“ za hodný ocenění. Na projektu pracoval italský tým, jehož členy byli architekt Giacomo Infelise, ekonomka Veronica Malia, astrofyzik Guido Sbrodgio, ekologický inženýr Nevenka Martinello a psycholog Federica Chiara Serpe. Navrhli válec dlouhý téměř 60 kilometrů a široký 6 kilometrů.
Loď je odolná vůči mikrometeoritům a orbitálnímu odpadu a může přepravit 2,4 miliardy tun nákladu, což je dost na cestu trvající až čtyři století.
A tím věda končí, protože ve sci-fi se mluví o motorech a generátorech energie, které překračují možnosti Enterprise ze Star Treku. „Krisalis“ je vybaven motorem přímé termonukleární syntézy na helium-3 a deuterium, který je schopen dosáhnout hvězdy Proxima B za 400 let, bez brzdění.
Vítězný tým získal hlavní cenu od Hyperionu – 10 000 dolarů (8600 eur). To je ale jen kapka v moři ve srovnání s tím, co by dostal vynálezce fiktivního termonukleárního motoru na helium-3 a deuterium, kdyby byl někdy vynalezen.
