Až donedávna se výroba produktů amerických technologických společností, jako je Apple, v Číně jevila jako brilantní obchodní tah. Vzorec byl jednoduchý: výroba v Číně je levnější, což znamená vyšší ziskovost. Ale možná aniž by si to uvědomovaly, americké společnosti po léta podporovaly své budoucí konkurenty. Výrobou mobilních telefonů, elektromobilů a mnoha dalších produktů pro zahraniční společnosti Čína rozvinula průmyslový, technologický a lidský potenciál, s nímž dnes může jen těžko konkurovat jakákoli jiná země.
Změna technologického vedení: jak Čína cíleně změnila světový průmysl
Nebylo to náhodou. Kyle Chang, výzkumný pracovník Princetonské univerzity, vysvětluje, že Čína podnikla cílené kroky k přilákání a využití společností, jako je Apple, k zlepšení celé své ekonomiky.
„Nikdy nebylo tak snadné říct: ‚Dobře, přijďte sem vyrábět, zbohatnete a všichni budeme šťastní.‘ Ne. Spíš to bylo něco jako: ‚Musíte přispět k rozvoji Číny.‘“
„A nejen Apple, ale také Volkswagen, Bosch, Intel, SK Hynix a Samsung,“ říká Chang.
Odborníci se shodují, že těžiště technologického průmyslu se posunulo.
Časy, kdy Spojené státy byly prakticky jedinou zemí schopnou vyrábět technologie, které mohly změnit historii lidstva, jsou pryč a nyní ve všech odvětvích panuje tvrdá konkurence.
„Už to není závod s jedním koněm,“ řekl BBC Mundo Han Shen Lin, ředitel pro Čínu v americké poradenské společnosti The Asia Group.
Jak k tomu došlo?
Ve své knize „Apple v Číně: dobytí největší společnosti světa“ Patrick McGee na základě více než 200 rozhovorů s bývalými zaměstnanci Apple tvrdí, že rozhodnutí Apple vyrábět více než 90 % svých produktů v Číně přineslo velké zisky, ale to není vše.
„Stav Apple a její současná výroba hrály rozhodující roli ve financování, školení, kontrole a hledání čínských výrobců – dovednosti, které Peking nyní používá jako zbraň proti Západu,“ říká McGee, bývalý korespondent Financial Times v Silicon Valley.
V tomto smyslu profesor Chang vysvětluje, že v průběhu času zahraniční dodavatelé, kteří byli součástí výrobního řetězce iPhone a dalších zařízení Apple, začali být nahrazováni čínskými dodavateli.
„Začneme se základními prvky, jako jsou skleněné díly (čočky, obrazovky), poté přejdeme k modulům kamer a nakonec k samotným čipům.“
Podle analýzy japonského deníku Nikkei Asia z roku 2024 má 87 % dodavatelů Apple výrobní kapacity v Číně a více než polovina z nich sídlí v Číně nebo Hongkongu.
Ačkoli se Apple snaží diverzifikovat země, ve kterých se vyrábějí komponenty pro jeho zařízení, stále je do značné míry závislý na čínských výrobcích a navíc na čínských dělnících, kteří vydělávají 1 až 2 dolary za hodinu.
McGee se odvažuje tvrdit, že kdyby chtěla, mohla by čínská vláda zastavit výrobu Apple ze dne na den.
Kromě toho, že se Čína stala největším dodavatelem Apple, naučila se vyvíjet vlastní telefony, elektromobily a dokonce i modely umělé inteligence, které se svou složitostí vyrovnají americkým.
Inženýři a multimiliónové investice od Apple a dalších západních společností předaly nejdůležitější znalosti a možnosti pro inovace do rukou Číňanů, což přímo přispělo k vzniku technologických gigantů, jako jsou Huawei, Xiaomi a BYD, tvrdí McGee ve své knize „Apple v Číně“.
A tak jsme se dostali do bodu, kdy sice Spojené státy stále vedou, ale Čína má své vlastní giganty, s nimiž musí soutěžit.
Jak tvrdí Han Shen Lin, „USA si udržují vedoucí postavení v oblasti základních technologií a pokročilých mikročipů, ale Čína rychle snižuje náskok, pokud jde o inovace a škálovatelnost aplikací“.
Kyle Chang dodává: „Čína začala předhánět USA v některých oblastech. A hlavní novinkou je, jak rychle to dělá.“
Boj o AI
Jedním z odvětví, které jako málokteré jiné odráží tvrdou konkurenci mezi USA a Čínou, je umělá inteligence, současný vlajkový produkt technologického průmyslu.
Zatímco Čína po desetiletí aktivně investovala do vývoje umělé inteligence, Spojené státy ji zdánlivě výrazně předstihly s GPT-3 – revolučním jazykovým modelem, který v roce 2020 spustila americká společnost OpenAI.
Následující vydání různých verzí ChatGPT, z nichž každá byla lepší než ta předchozí, vyvolala celosvětový rozruch.
Ale pak, když to málokdo očekával, se v lednu tohoto roku objevil DeepSeek, čínský chatbot velmi podobný ChatGPT. Podle jeho tvůrců byl jeho vývoj mnohonásobně levnější než vývoj konkurence.
Donald Trump označil tuto zprávu za „varovný signál“ pro americký technologický průmysl.
Podpis: Společnost Tesla, která se zabývá výrobou elektromobilů Elona Muska, oznámila, že bude používat Deepseek AI pro hlasového asistenta ve svých automobilech v Číně.
„Důležité bylo nejen to, že čínský model se náhle ukázal být téměř stejně dobrý jako nejlepší americké modely, a nejen to, že byl vytvořen s menšími výpočetními zdroji a, podle jejich slov, s mnohem nižšími náklady, ale také – a to je opravdu důležité – že byl vytvořen navzdory vývozním omezením na čipy AI, říká Chang.
Od roku 2022 zakázaly USA čínským zákazníkům nákup žádaných čipů Nvidia H100 – nejmodernějších čipů dostupných pro výcvik systémů umělé inteligence.
Z tohoto důvodu bylo pro Changa spuštění čínského chatbota, který je schopen konkurovat americkému protějšku, „vlasteneckou“ záležitostí. „Pro Číňany to byla výzva americké nadvládě,“ domnívá se.
Deepseek tvrdí, že svůj jazykový model trénoval pomocí nekvalitních čipů Nvidia prodávaných na čínském trhu, ale kolují zvěsti, že zakladatel společnosti nakoupil velké množství čipů H100 a spojil je s méně dokonalými.
V dubnu prezident Donald Trump zakázal export čipu H20, v té době nejmodernějšího čipu povoleného k prodeji v Číně, s odkazem na rizika pro národní bezpečnost.
Nedávno povolila obnovení exportu výměnou za to, že společnost převede 15 % svých tržeb v Číně na vládu USA. Jedná se o bezprecedentní dohodu, jejíž zákonnost je rovněž sporná.
Exportní omezení zavedená USA donutila čínské společnosti hledat alternativy.
Podle profesora Chana jsou podobná opatření „účinná v krátkodobém horizontu z hlediska zpomalení rozvoje Číny, ale ve střednědobém a dlouhodobém horizontu stimulují snahy této země o výrobu vlastních nezávislých technologií a dodavatelských řetězců“.
Příkladem toho je případ společnosti Huawei, která byla v roce 2019 zařazena na „seznam organizací“ zabývajících se „činností, která je v rozporu s národními bezpečnostními zájmy nebo zahraniční politikou Spojených států“ poté, co byla obviněna ze špionáže, krádeže duševního vlastnictví a sledování dat.
„Po tomto úderu Huawei strávila několik let vývojem vlastního operačního systému a čipů SoC. Nemyslím si, že by to udělali v takovém měřítku, kdyby nebyly tak přísné sankce ze strany USA, které je k tomu fakticky donutily,“ poznamenává Chang.
Výhody Číny
Spojené státy se staly technologickým lídrem díky síle svého soukromého sektoru, velkým ekonomickým stimulům pro zavádění inovací uvnitř země, velkému objemu vyráběné energie a dalším podmínkám.
V čem tedy spočívají výhody Číny?
Odborníci zdůrazňují na jedné straně rozhodné odhodlání země prosazovat průmyslovou politiku, která předpokládá investování státních zdrojů do rozvoje strategických odvětví.
V rozhovoru pro BBC Mundo Chang uvedl, že zatímco ve Spojených státech se investice rychle pohybují v souladu s trhem, v Číně se vláda drží svých dlouhodobých plánů a stabilně do nich investuje, i když nepřinášejí okamžitý zisk.
Navíc „v Číně existuje systém, který podporuje velmi tvrdou vnitřní konkurenci, kdy místní orgány podporují své vlastní místní podniky, což vytváří jakýsi turnaj“, říká Chang.
Tato intenzivní vnitřní konkurence rodí hráče, kteří jsou schopni konkurovat nejen v Číně, ale i na světové úrovni.
Dalším termínem, který odborníci neustále citují, aby vysvětlili výhodu Číny v technologickém závodě, je „velikost“, tj. počet obyvatel a dostupné údaje o nich.
„Čína může testovat nové technologie na celé své populaci,“ zdůrazňuje Han Shen Lin, ředitel pro Čínu v The Asia Group.
Například „schopnost čínských výrobců léků mnohem rychleji získávat pacienty a využívat centralizované národní databáze pacientů výrazně urychlila tempo klinických zkoušek a objevování nových léků v Číně, zejména v oblasti onkologie“, popisuje Chang.
To vše zřejmě staví Čínu do alespoň stejně privilegované pozice jako Spojené státy při určování budoucnosti technologií.
Na otázku, jaké známky takové budoucnosti vidí ve svém životě v Šanghaji, Lin odpovídá: „Nejvíce mě překvapuje, jak snadno se pokročilé technologie integrují do každodenního života: od logistiky založené na umělé inteligenci až po bezhotovostní platby ve všech typech transakcí.“
„Bez spolupráce a uznání ze strany mnoha zemí světa, zejména v otázkách standardů, riskuje Čína, že zůstane uvězněna v ozvěnové komoře.“
Dodává: „Z tohoto důvodu Čína rozšířila svůj vliv na globálním Jihu prostřednictvím iniciativ, jako je „Jeden pás, jedna cesta“, a usiluje o dominantní postavení v orgánech pro stanovování standardů v multilaterálních organizacích, jako je OSN.“
