Archeologové objevili mnoho starověkých předmětů vyrobených z meteoritického železa a vykovaných dlouho před rozvojem metalurgie tohoto kovu.
Čím je město Nördlingen výjimečné? Na první pohled ničím, co by neměly jiné obce v Bavorsku: domy s terakotovými střechami, kontrastujícími s jasnou zelení, charakteristickou pro krajinu jihovýchodního Německa. Jeho architektura však skrývá zajímavý detail: budovy, včetně kostela sv. Jiří, jsou postaveny ze suevitu, horniny, která vznikla působením tlaku a extrémní teploty v důsledku dopadu meteoritu.
Ačkoli to bylo objeveno v 60. letech 20. století, pro vědeckou komunitu je to důkazem toho, že i v dávné minulosti byly mimozemské materiály, tj. pocházející z oblastí mimo naši sluneční soustavu, používány k výrobě předmětů nebo stavbě měst, i když jejich původ nebyl přesně znám.
Možná ještě známější než Nördlingen je dýka Tutanchamona, která byla sice objevena v roce 1922 Howardem Carterem, ale trvalo 100 let, než byl odhalen její meteoritický původ: byl vyroben z železa dlouho před rozvojem metalurgie tohoto kovu, což se historicky vztahuje k roku 1200 před naším letopočtem. Co to znamenalo pro starověké civilizace? Věděli, že vyrábějí nástroje z nebeského materiálu?
velmi cenný materiál
Vzhledem k tomu, že v té době bylo meteoritické železo – také složené z niklu – vzácné, bylo jeho použití v civilizacích, jako byla egyptská nebo mezopotámská, vyhrazeno pro prestižní předměty, rituály nebo obětiny. Není divu, že předměty nalezené archeology, jako jsou hroty zbraní nebo dýky, se vyznačují rafinovaným zpracováním.
Nejstarší z nich, o kterém podrobněji píšeme v tomto článku, představuje soubor šperků nalezených v oblasti Gerzech (Egypt) nedaleko oázy El-Fayoum: jsou staré 5300 let a byly identifikovány v roce 1911. Nejedná se však o jediné šperky z meteoritu na světě: dýka z Alacahöyük (dnešní Turecko) datovaná do roku 2500 př. n. l., čepele dynastie Šan (nalezené v Číně) datované do 15. století př. n. l. nebo socha tibetského „železného muže”, jejíž stáří je nejméně 10 000 let a která byla podle odhadů vyrobena z fragmentů meteoritu Chinga, jsou příklady toho, že tento druh železa byl cenný pro civilizace minulosti.
Představovaly přímé spojení s nebem. V podmínkách, kdy byly materiály stejně důležité jako mýty, které je obklopovaly, se meteoritické železo stalo symbolem moci. Ne každý ho mohl vlastnit: jeho vzácnost, která nebyla zcela pochopitelná, ho činila exkluzivním pro elitu.
Správná intuice
Nelze s jistotou tvrdit, že starověké civilizace chápaly astronomický původ těchto materiálů. Vědecká komunita však nemůže ignorovat skutečnost, že jejich intuice nebyla daleko od pravdy: v „Textech pyramid“ například Egypťané hovořili o nebi jako o nebeské klenbě, „jejíž úlomky mohou padat na Zemi v podobě deště nebo meteoritů“, tvrdí egyptoložka Victoria Almans-Villatoro v článku publikovaném v časopise Sapiens.
Kromě toho „skládali písně a rituály o nebi a železu, které se v něm nacházelo“, stejně jako to dělali Šumérové a Chetité ve svých nápisech. To znamená, že neexistují důkazy o tom, že našli souvislost mezi svou představou o meteoritech a vytvořením (a významem) těchto nástrojů, ale tvrdit opak by znamenalo podceňovat ty samé lidi, kteří v té době již stavěli pyramidy, vyrovnané podle astronomických událostí,vyvíjeli složité matematické systémy a pozorovali oblohu s přesností, která dodnes udivuje historiky.
