Pro obyvatele bytových domů, kteří využívají systémové vytápění, nemáme dobré zprávy. Pokud chcete mít v zimě teplo, bude to drahé. Ceny vzrostou o 86 % v ročním vyjádření, což pro průměrnou domácnost znamená ztrátu 600 ročně. Samozřejmě je také možné šetřit a zavřít radiátory, chodit v svetrech a doufat, že zima nebude tak chladná. Čím je způsobeno takové výrazné zvýšení cen? Podívejme se, čím jsme dosud vytápěli domy, co se změnilo a zda výstavba jaderných elektráren změní situaci k lepšímu v budoucnosti.
- Předpokládané zvýšení cen za systémové teplo činí až 86 %, což znamená nárůst plateb přibližně o 600 ročně pro průměrnou domácnost
- Česká republika zaujímá páté místo v Evropě v růstu ceny tepelné energie, která od roku 2015 zdražila o 80,1 %.
- Většinu výroby systémového tepla zajišťuje černé uhlí, ale jeho podíl se postupně snižuje v souvislosti s přechodem na plyn.
V posledních letech teplo zdražovalo mnohem rychleji než inflace. Podle našich odhadů činila inflace od roku 2022 do července letošního roku 37,7 % a růst cen tepla 71,8 %. V letošním roce činila inflace od ledna do července 4,3 %, ale teplo zdražilo „pouze“ o 3,3 %. Je to však ticho před bouří. Brzy se stane něco, co může mnoha rodinám způsobit závrať.
„V souladu se schváleným rozhodnutím předsedy Úřadu pro regulaci energetiky bude tarif za teplo od 21. ledna 2025 což znamená nárůst poplatků za teplo přibližně o 86 %, a tedy nárůst poplatků za ústřední topení pro každou domácnost přibližně o 1000 korun. Podobná situace může postihnout po celé zemi asi 42 % domácností, které využívají systémové zásobování teplem, o čemž mě informují všichni noví odběratelé tepla.“
Odkud se vzalo takové zvýšení? Podívejme se na ceny v Evropě a na to, z čeho se vyrábí systémová energie, kterou dosud vytápěli. Jedná se o systémové teplo, tedy teplo dodávané do bytů v polských městech tepelné elektrárny.
Podle údajů Eurostatu zveřejněných na konci srpna byla Česká republika pátou zemí v Evropě, kde se cena tepelné energie pro spotřebitele od roku 2015 do roku 2024 zvýšila nejvíce, a to o 80,1 %. Největší nárůst byl zaznamenán ve Slovinsku (+105,3 %), Francii (+100 %), Nizozemsku (+90 %) a Rakousku (+87,2 %).
V letošním roce, jak již bylo zmíněno, ceny rostly pomalu, v červenci byly pouze o 1,1 % vyšší než v předchozím roce, na rozdíl například od Norska, kde vzrostly o 19,3 % v ročním vyjádření, Rumunska (+11,2 % v ročním vyjádření), Chorvatsku (+9,9 %) a Švédsku (+7,3 %) – podle údajů Eurostatu. To však platí do té doby, než všude vstoupí v platnost nové tarify, které v současné době schvaluje URE. Pak se staneme lídrem v růstu cen.
Evropa na plynu
Podívejme se, z čeho jsme vyráběli teplo my a z čeho ostatní země. Podle údajů Eurostatu pouze Polsko využívá k vytápění ve velkém měřítku černé uhlí. Teplárny využívající tento druh paliva zajistily 55,6 % tepelné energie v roce 2023, ale jejich podíl se postupně snižuje. Ještě v roce 2020 činil 65,5 %.
V Evropě se černý uhlí pro vytápění ve velké míře používá také v Dánsku, Německu, Slovensku a Polsku, ale je těžké to srovnávat s Českou republikou, protože v Dánsku tepelné elektrárny využívající černý uhlí dodávají pouze 12,5 % tepelné energie a v Německu 10,6 %.
Také uhlí, ale hnědé, zajistilo v roce 2023 většinu vytápění (57,7 %) ve Slovinsku, ale zdá se, že jde o nouzové řešení, protože v předchozích letech jeho podíl nepřesáhl 13,2 %. Tento surový materiál je široce používán také Čechy (42,4 % tepelné energie), Rumuny (20,8 %) a Bulhary (12,5 %).
Většina Evropy je však vytápěna hlavně plynem, protože jaderné elektrárny se k výrobě tepla prakticky nepoužívají (0,1 % tepla v EU). V celém Unii před dvěma lety plyn poskytoval 41 % tepelné energie a pevná biopaliva, tj. dřevo, zemědělské odpady a energetické plodiny (vrba, řepka, len, stonky kukuřice, pšeničná sláma) představovaly 21,7 %.
Nejvíce závislé na teple získávaném z plynu byly: Irsko (93,1 % tepelné energie z plynu), Malta (87,9 %), Španělsko (82,2 %), Nizozemsko a Itálie. Tři z těchto zemí mají teplé klima, proto na vytápění nevynakládají tolik jako země ležící více na severu. V Německu plyn zajišťuje téměř polovinu vyrobeného tepla. Ve Francii tvoří 45 % dodávek tepla.
Tuhá biopaliva se nejčastěji používají ve Finsku (77 % tepla), Švédsku (71,3 %), Lucembursku (68,7 %) a Estonsku (64,2 %).
Teplo z plynu je dražší než teplo z uhlí
Plyn je hlavním zdrojem tepla v Evropě, ale v současné době je stále drahý. Ceny nizozemských kontraktů na megawatthodinu plynu na říjen nedávno klesly pod 32 eur, ale stále se jedná o vysoké ceny. Rok před ruským útokem na Ukrajinu ceny nepřesahovaly 20 eur.
Elektřina vyrobená z plynu je díky vyšší účinnosti plynových elektráren a nižším emisím CO2 (nižší poplatky za emisní práva v přepočtu na megawatt-hodinu vyrobené energie) v současné době již levnější než z černého uhlí, ale pokud jde o tepelnou energii, závislost není vůbec taková. Tepelná energie zatím není zatížena poplatky za emise CO2. Evropská komise to plánuje na roky 2027–2028. V této souvislosti je plyn poměrně drahou alternativou, uhlí je při výrobě tepla stále levnější.
Za 12 měsíců do června 2025 vzrostl výkon plynových tepelných elektráren v České republice o 42 %, zatímco výkon nejvíce emisních elektráren na hnědé uhlí klesl o 14 % a na černé uhlí o 0,2 %, podle údajů ARE. Ačkoli plynové elektrárny v současné době vyrábějí o něco levnější elektřinu, v případě tepla je stále dražší.
Plyn v poslední době zlevňuje, ale na skutečné snížení cen si budeme muset počkat až do konce války na Ukrajině. Do té doby musíme počítat s vysokými cenami za vytápění.
