Sociální dovednosti se rozvíjejí díky jazyku. Nejen ústní řeč, ale i řeč těla, tón, kontext a schopnost rozumět složitým sociálním signálům. Od nejranějšího věku je komunikativní a socio-emocionální vývoj určován jazykovým prostředím, zejména množstvím a kvalitou mluvené řeči.
Proč je člověk, který odpovídá jednoslabičnými slovy nebo krátkými větami, zbaven sociálních dovedností?
Sociální dovednosti jsou soubor schopností nezbytných pro adekvátní interakci s ostatními lidmi . Patří mezi ně:
Porozumění sociálním normám.Používání verbálního a neverbálního jazyka.Empatie a rozpoznávání emocí.
Aktivní naslouchání a dialogická vzájemnost.
Pokud člověk odpovídá velmi stručně nebo se vyhýbá volné konverzaci, může mít problémy v jedné nebo více z těchto oblastí.
Podle studie „Jazyk a socio-emocionální vývoj v raném dětství: role řečových obratů“ (Gomez a Strasser, 2021) frekvence, s jakou malé děti navazují komunikační kontakty s dospělými, předpovídá jejich další sociálně-emocionální vývoj . Jinými slovy, menší počet řečových obratů v dětství vede ke snížení sociálních dovedností v dospělosti.
To souvisí s ústřední myšlenkou: schopnost udržet konverzaci nevzniká spontánně, ale se získává, procvičuje a rozvíjí v průběhu času .
Včasné příznaky a kontexty související s obtížemi v komunikaci
V dokumentu „Potřeby v oblasti řeči, jazyka a komunikace v oblasti duševního zdraví mládeže“, který připravila Orygen (přední australskou organizací v oblasti duševního zdraví mládeže), se uvádí, že určité formy chování v dospívání a mladém věku mohou být mylně považovány za nezájem nebo pozérství , i když ve skutečnosti jsou příznaky komunikačních obtíží. Mezi tyto příznaky patří:
- Opakované používání jednoslovných odpovědí.
- Potíže s udržením pozornosti během konverzace.
- Vyhýbání se očnímu kontaktu.
- Uzavřené nebo obranné fyzické chování.
Tyto příznaky ovlivňují nejen mezilidský rozvoj, ale také duševní zdraví, školní prospěch a profesní činnost. Údaje ukazují, že mnoho z těchto lidí může mít v anamnéze poruchy řeči, kognitivní potíže nebo nedostatek adekvátní řečové stimulace v období dospívání.
V situacích, jako je studium nebo práce, může nedostatek sociálních dovedností vést k izolaci, nízkému sebevědomí nebo nesprávnému pochopení ze strany okolí.
Identifikace a pochopení problémů se sociálními dovednostmi umožňuje včasný a adekvátní zásah. Zde je několik užitečných strategií:
- Posouzení logopedem nebo psychologem.
- Účast na seminářích zaměřených na rozvoj komunikačních a sociálních dovedností.
- Podpora ve vzdělávacím a rodinném prostředí.
- Používání vizuálních nebo alternativních nástrojů pro usnadnění dialogu.
Jak je uvedeno vklinické zprávě o mladých lidech s komunikačními potřebami, mnoho teenagerů je schopno skrývat své potíže a vytvářet dojem normální verbální komunikace. Tyto omezení se však projevují, když je zapotřebí složitější interakce, například vysvětlení emocí, diskuse o nápadech nebo řešení konfliktů.
Vztah mezi komunikací a duševním zdravím
Několik studií ukazuje přímou souvislost mezi problémy s komunikací a duševním zdravím. Lidé s obtížemi v sociálních dovednostech častěji trpí úzkostí, depresí a nízkou sebeúčinností . V mnoha případech se tyto problémy navzájem zesilují:
- Sociální úzkost může vést k vyhýbání se dlouhodobé interakci.
- Vyhýbání se zesiluje nedostatek konverzační praxe.
- Nedostatek praxe omezuje rozvoj komunikace.
Krátké nebo jednoslovné odpovědi mohou být navíc používány jako strategie sebeobrany v sociálních situacích, které jsou vnímány jako ohrožující. Takové chování, které zdaleka není jen rysem osobnosti, může naznačovat potřebu speciálního zásahu nebo podpory.
Je to vždy spojeno s nedostatkem sociálních dovedností?
Krátká odpověď nemusí vždy znamenat nedostatek. Je důležité vzít v úvahu i další faktory:
- Kulturní kontext: V některých kulturách je mlčení nebo stručné odpovědi ceněny jako projev úcty nebo diskrétnosti.
- Určité emocionální stavy: únava, smutek nebo stres mohou snížit vaši ochotu komunikovat.
Charakterové rysy: Introvertní nebo zdrženlivější lidé mohou upřednostňovat stručné vyjadřování, aniž by tím způsobovali sociální potíže.
Pokud se však tento obraz opakuje systematicky, a zejména pokud brání osobnímu rozvoji nebo mezilidským vztahům, může to znamenat, že je třeba věnovat této záležitosti zvláštní pozornost.
