Lidé s vysokým IQ často trpí impulzivitou, úzkostí a perfekcionismem
Inteligence se obvykle spojuje s úspěchem, mentální flexibilitou a rychlým řešením jakýchkoli problémů. Za touto mimořádnou schopností se však skrývají problémy, které nejsou vždy patrné, ale mohou hluboce ovlivnit život lidí s vysokým IQ.
Odborníci v oblasti psychologie poukazují na to, že tyto problémy ovlivňují emoční pohodu, osobní vztahy a rozhodování.
Potíže s kontrolou impulsů – častý problém u lidí s vysokým IQ
Jednou z nejvýznamnějších překážek pro lidi s vysokými kognitivními schopnostmi je kontrola nad svými impulsy. Některé studie ukazují, že dospělí s vysokým IQ často mají potíže s odkládáním uspokojení a mají sklon improvizovat ve svých rozhodnutích.
Toto chování se odráží v preferenci okamžitých odměn a sklonu jednat bez pečlivého plánování.
Tento jev se může jevit jako protichůdný, protože je těžké si představit, že člověk s takovými schopnostmi může být tak impulzivní. Psychologové poznamenávají, že tito lidé se často spoléhají na svůj intelekt, aby se vypořádali s důsledky svých činů, protože věří, že budou schopni rychle a efektivně napravit jakoukoli chybu.
Tato přehnaná sebejistota se může stát zvykem, který ovlivní jak jejich finance, tak vztahy a dlouhodobé cíle.
Další časté problémy lidí s vysokým IQ
Kromě kontroly nad impulsy existuje řada obtíží, které provázejí lidi s vysokou inteligencí. Teorie „hypermozek/hypertělo” předpokládá, že tito lidé mohou být náchylnější k určitým fyzickým a duševním onemocněním, včetně úzkosti, deprese, bipolární poruchy a ADHD.
Také se pozoruje zvýšená náchylnost k alergiím, astmatu a autoimunitním onemocněním, pravděpodobně kvůli hypersenzitivitě mozku na vnitřní a vnější podněty.
Mezi emocionálními problémy vynikají potíže s ovládáním frustrace, perfekcionistické sklony a pocit izolace. Pracovní paměť potřebná pro zpracování informací může být přetížena úzkostí, což vede ke snížení výkonnosti právě v okamžiku, kdy se očekává optimální výkon.
V sociální a romantické sféře vysoká inteligence nezaručuje úspěch. Některé průzkumy ukazují, že kromě koeficientu inteligence jsou rozhodujícími faktory kompatibilita a sociální dovednosti. Ve skutečnosti je emocionální inteligence při výběru partnera často ceněna dokonce více než kognitivní, což odráží skutečnost, že intelektuální genialita ne vždy vede k uspokojivým vztahům.
A konečně, vysoce inteligentní lidé často zpochybňují normy a odhalují problémy, které jsou pro ostatní neviditelné, což může způsobit potíže při vstupu do skupin nebo komunit. Tato ostrá uvědomělost v kombinaci s emoční citlivostí vysvětluje, proč mnoho z nich pociťuje osamělost nebo sociální izolaci, navzdory svým vynikajícím schopnostem porozumění a analýzy.
V konečném důsledku přináší vysoká inteligence velké výhody, které nelze popřít, ale nezbavuje ty, kteří ji mají, nutnosti čelit těmto významným problémům. Od impulzivity po emoční citlivost a sociální potíže – psychologové zdůrazňují, že pochopení těchto aspektů je důležité pro podporu a doprovázení těch nejbystřejších mozků.
