Když se nás někdo zeptá „Jak se máte?“ nebo „Jak se vám daří?“, obvykle odpovídáme povrchně, někdy neutrálními frázemi, jako je „normálně“, nebo dokonce odpověďmi plnými stížností, aniž si uvědomujeme, že tato slova nejen informují druhou osobu o naší náladě, ale také posilují vnitřní narativ, který určuje naše vnímání reality. V tomto smyslu nám psycholožka Silvia Severino v nedávném videu šířeném na sociálních sítích navrhuje přehodnotit způsob, jakým odpovídáme na tyto každodenní otázky, a nabízí kladné a pozitivní odpovědi, které mají multiplikační efekt na naše emoce a na lidi kolem nás.
Severino tvrdí, že fráze jako „všechno je skvělé“, „úžasné“ nebo „nemohlo být lepší“ nejsou jen přehánění, ale nástroje lingvistického přeprogramování, které pomáhají posílit optimistický přístup k životu. Z tohoto hlediska by to, jak se vyjadřujeme, když se nás někdo zeptá, jak se máme, nemělo být považováno za triviální gesto, ale za prostředek změny, který ovlivňuje naše blaho, naše vztahy a dokonce i sociální vnímání, které vyzařujeme. Když mluvíme o dobrých věcech, posilujeme je, a když znásobujeme pozitivní přístup, vytváříme prostředí, ve kterém se my i ostatní můžeme cítit více motivovaní a nadšení. Co ale říká věda o síle jazyka a proč je tak důležité správně volit slova při komunikaci?
Co odpovědět, když se vás někdo zeptá, jak se máte
Jazyk jako tvůrce reality
Jazyk není jen prostředkem komunikace, ale také nástrojem, který vytváří realitu. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je duševní pohoda úzce spjata s tím, jak interpretujeme a vyjadřujeme své prožitky v otázce „Jak se máš?“. Používání pozitivních výrazů nejenže vyjadřuje optimismus, ale může také snížit úroveň stresu a zvýšit emoční stabilitu.
Jinými slovy, když na pozdrav odpovíme pozitivně, nejenže zkrášlujeme pravdu, ale také posilujeme vztah, který má hmatatelný vliv na naše duševní zdraví.
Neurobiologie prokázala, že mozek reaguje odlišně na negativní a pozitivní slova. První aktivují oblasti spojené s ostražitostí a strachem, zatímco druhé vyvolávají pocit klidu a otevřenosti. Proto se rozvoj pozitivního slovníku při pozdravu stává každodenní praxí s dlouhodobým kumulativním účinkem.
Proč je dobré mluvit pozitivně, když se vás někdo zeptá, jak se máte
Severinovo tvrzení se shoduje s tím, co mnoho psychologů nazývá Pygmalionovým efektem, tj. tendencí našich očekávání ovlivňovat výsledky, které dostáváme, když se nás někdo zeptá, jak se máme. Pokud odpovíme stížností, posilujeme představu, že náš život je těžký nebo neuspokojivý. Naopak, pokud odpovíme optimistickými tvrzeními, naladíme se na život s větší energií a motivací.
Evropská komise ve svých pokynech týkajících se sociálních a emocionálních kompetencí zdůrazňuje význam konstruktivního jazyka ve vzdělávání a každodenním životě. Výběrem slov, která odrážejí pozitivní přístup, když se nás někdo zeptá, jak se máme, nejen zlepšujeme naše mezilidské vztahy, ale také přispíváme k vytváření zdravějšího a spolupracujícího prostředí. V tomto smyslu může být způsob, jakým se navzájem zdravíme, stejně mocným nástrojem sociální změny jako individuální úsilí.
Praktické příklady pozitivních odpovědí
Nejde o to, abychom skrývali problémy nebo popírali skutečné obtíže, které se mohou vyskytnout v každodenním životě, ale o to, abychom vědomě zvolili přístup, který dává více prostoru tomu, co nás naplňuje. Například místo odpovědi „Zase to samé“ můžete říct „Každý den dělám pokroky“. Pokud se někdo zeptá na zdraví, odpověď „skvěle“ nebo „stále lépe“ vyvolává jinou energii než prosté „špatně“ nebo „tak tak“.
Kromě toho by tyto odpovědi neměly znít nuceně. Naopak, mohou se stát osobním připomenutím toho, že vždy existuje něco pozitivního, i když třeba jen malého. Když je opakujeme, naše mysl začíná věnovat větší pozornost příležitostem než obtížím.
Vliv toho, jak se cítíte, na sociální vztahy
Pozdrav je jednou z prvních bran k lidské interakci. Když jej doprovázíme pozitivními slovy, nejenže zlepšujeme svou náladu, ale ovlivňujeme i náladu druhé osoby. Optimistický pozdrav může změnit směr konverzace, otevřít prostor pro empatii a soucit nebo prostě zanechat příjemný pocit u toho, kdo jej přijímá.
Výzkumy v oblasti mezilidské komunikace provedené Evropskou komisí ukazují, že pozitivní jazyk posiluje důvěru a spolupráci v sociálních a pracovních kontextech. To dokazuje, že to, co říkáme při pozdravu, není maličkost, ale klíčový prvek pro budování pevnějších a uspokojivějších vztahů.
