Přeskočit na obsah

NASA objevila 20 milionů tun zlata a každý, kdo chce, si ho může vzít

Miliony let se lidé snažili získat zlato, protože bylo symbolem bohatství , usnadňovalo obchod a zajišťovalo potraviny a oblečení.

Tento kov je vysoce ceněn pro svůj lesk, tvárnost a pevnost, ale kromě vysoké hodnoty je ještě atraktivnější tím, že se vyskytuje všude v přírodě. Například se vyskytuje ve formě nugetů a ingotů, ale nedávný objev NASA tuto představu zcela mění.

Odborníci radí zdržet se těžby zlata

NASA objevila 20 milionů tun zlata a každý, kdo chce, si ho může vzít

Ve skutečnosti tato americká agentura objevila obrovské zásoby zlata přesahující 20 milionů tun , jak uvádí Gizmodo, ve vodách moří a oceánů po celém světě. Koncentrace kovu jsou rozpuštěny v tak obrovském množství vody, že ztěžují těžbu tohoto zlata nebo dokonce jeho extrakci. Tento web také vypočítal, že na každý litr mořské vody připadá 0,0000005 gramu zlata – koncentrace je tak zanedbatelná, že jeho těžba je nepraktická.

Například za celou historii lidstva bylo vytěženo asi 200 000 tun zlata. Toto číslo je ve srovnání s předpokládaným množstvím nejmenších částic zlata v moři extrémně malé. V mořích je totiž zlata 100krát více a ačkoli se jedná o největší známé zásoby zlata, nejsou dostupné, protože se nacházejí v jádru Země, kde podle odhadů geologa Bernarda Wooda dosahují jejich zásoby 2 biliony tun.

NASA objevila 20 milionů tun zlata a každý, kdo chce, si ho může vzít

Ačkoli se to může jevit jako skutečný poklad, odborníci zdůrazňují, že těžba takového množství zlata je nejen prakticky nemožná, ale také spojena s riziky. Dnes existují vysoce přesné přístroje, které umožňují těžit drahé kovy z nejhůře přístupných míst. Pokud jde o mořské dno, je důležité vědět, že skrývá nejen zlato, ale i další užitečné nerostné suroviny, zejména v oblastech s hydrotermálními zdroji obsahujícími sirovodík.

Tyto oblasti, ačkoli jsou většinou neprozkoumané, již podléhají malému rozsahu těžby, jako například v Papui-Nové Guineji, kde byla vydána první licence na podmořskou těžbu (2017). Díky tomu lze hovořit o návratu takzvané „zlaté horečky“.

Ekologové se naopak staví proti přístupu k mořskému dnu, protože se domnívají, že to ohrožuje druhy, které tam žijí, z nichž některé jsou velmi zranitelné. Podle jejich odhadů může taková těžba zničit stovky čtverečních kilometrů povrchu oceánu.