Káva byla po desetiletí nepostradatelným pomocníkem všech, kteří potřebují zůstat vzhůru, od studentů připravujících se na zkoušky až po profesionály pracující dlouhé hodiny. Nedávná studie zveřejněná v časopise iScience mezinárodním týmem vědců pod vedením Erica Benjamina Saldese a Pabla Rafaela Sabandala však varuje, že konzumace kofeinu večer může mít neočekávané důsledky pro mozek a chování. Podle studie noční konzumace kofeinu zvyšuje motorickou impulzivitu, která přesahuje rámec pouhé stimulace a může ovlivnit schopnost soustředění, sebekontrolu a bezpečnost v pracovním prostředí, kde je vyžadována přesnost.
Ačkoli je lákavé si myslet, že káva večer pomáhá překonat únavu, zejména u lidí pracujících na noční směny, údaje naznačují, že taková strategie může být kontraproduktivní. Problémem není jen to, že se pak těžko usíná, ale také to, že kofein vyvolává neurologické změny v dopaminergním systému, čímž narušuje procesy samoregulace. To znamená, že člověk, který pije kávu večer (i když pracuje přes den a spí v noci), nejenže hůře spí, ale také může přijímat impulzivnější rozhodnutí a dělat chyby při plnění důležitých úkolů. Tento objev zpochybňuje zvyk spoléhat se na kávu jako prostředek ke zvýšení pracovní výkonnosti v nestandardních hodinách a otevírá možnost přehodnotit doporučení týkající se ochrany zdraví a bezpečnosti práce.
Káva a její vliv na mozek: večer je lepší ji nepít
Kofein je jednou z nejoblíbenějších psychoaktivních látek na světě. Jeho hlavní mechanismus účinku spočívá v blokování receptorů adenosinu, molekuly vyvolávající pocit únavy. Mozek přitom zůstává ve stavu umělého bdění. Tato blokáda také brání regulaci dopaminu, neurotransmiteru spojeného s motivací, potěšením a kontrolou impulsů.
Když k této interakci dochází v noci, účinek se zdvojnásobí: narušuje se spánek a navíc se stimuluje impulzivnější chování. Pro ty, kteří pracují v podmínkách, jako jsou nemocnice, doprava nebo bezpečnostní služby, to představuje další riziko, protože rychlá a neuvážená rozhodnutí mohou vést k chybám s vážnými následky. I když se jedná o práci na směny.
Noční směny a falešný pocit kontroly
Káva se stala neodmyslitelným společníkem těch, kteří pracují v noci. Logika se zdá být jednoduchá: pokud tělo vyžaduje odpočinek, šálek kofeinu bude stačit, aby ho oklamal. Vědecké údaje však ukazují, že tato „pomoc“ je nejen dočasná, ale může být i nebezpečná. Nedostatek spánku sám o sobě zhoršuje kognitivní funkce; pokud k tomu přidáme motorickou impulzivitu způsobenou nočním kofeinem, pracovní výkonnost se ještě více snižuje.
Zpráva Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) uvádí, že práce na směny je spojena s vyšší mírou únavy a chybami na pracovišti. Příjem kofeinu v takovém kontextu může rizika zvýšit, nikoli snížit. To znamená, že káva v noci nekompenzuje přirozený nedostatek odpočinku, ale zesiluje jej v kritickém aspektu: schopnosti jednat klidně a přesně.
Je také třeba zpochybnit samotnou práci na směny a to, co je třeba v těchto hodinách jíst a pít, protože to brání plnění složitých rutinních úkolů.
Vliv na kvalitu spánku
Jedním z nejznámějších účinků kofeinu je jeho schopnost oddalovat usínání a zhoršovat kvalitu spánku. Ačkoli někteří lidé tvrdí, že mohou „pít kávu kdykoli a spát jako obvykle“, různé studie, včetně studie zveřejněné Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), potvrzují, že kofein konzumovaný i šest hodin před spaním může narušit cykly hlubokého spánku. To znamená, že odpočinek je povrchnější a méně regenerační.
Pro ty, kteří pracují v noci a potřebují spát přes den, představuje káva rozpor: umožňuje jim být aktivní během pracovní směny, ale ztěžuje následný spánek, což vede k začarovanému kruhu chronické únavy a závislosti.
Za hranicemi nespavosti: impulzivita jako skryté riziko
Nejdůležitějším zjištěním studie zveřejněné v iScience je, že negativní účinky kofeinu se neomezují pouze na bdění. Zvýšená motorická impulzivita je nový objev, který naznačuje, že kofein nejen narušuje spánek, ale ovlivňuje také sebeovládání a schopnost rozhodování.
To má přímé důsledky v situacích, jako je noční řízení, poskytování lékařské pomoci nebo obsluha strojů. Člověk, který se domnívá, že díky kávě je bdělejší, může být ve skutečnosti náchylnější k unáhleným reakcím, aniž by náležitě zvážil důsledky. Místo zvýšení produktivity může kofein konzumovaný večer ohrozit bezpečnost samotného člověka i jeho okolí.
Zdravé alternativy pro udržení bdělosti
Vyvstává otázka: co dělat místo toho, abyste večer sahali po kávě? Existují strategie, které pomáhají udržet pozornost bez vedlejších účinků kofeinu. Mezi ně patří krátké a časté přestávky, vystavení jasnému světlu během směny a dostatečný příjem tekutin.
Kromě toho pomáhá snížit ospalost lehká a vyvážená strava. Zdravá výživa je prospěšná pro zdraví a pro dobrý spánek. A také pro pracovní výkonnost.
Některé studie zase ukazují, že dechové techniky a protahování během noční práce mohou být pro udržení koncentrace účinnější než šálek kávy. Tímto způsobem lze zabránit narušení cirkadiánních rytmů a minimalizovat riziko impulzivních chyb.
Můžete také pít bylinkové čaje a jiné nápoje. Například zelený čaj, který je nejen zdravý, ale také dodává energii a povzbuzuje. Jeho výhodou je, že je antioxidantem a obsahuje vitamíny A, C a E, které podporují trávení a mají příznivý vliv na pokožku.
