Sociální dovednosti nám umožňují udržovat zdravé vztahy, jasně vyjadřovat své myšlenky a správně se chovat v různých osobních a profesních situacích. Ne všichni lidé však tyto dovednosti ovládají z různých důvodů, jako je nedostatek praxe, nejistota, plachost a poruchy, které ztěžují interakci. Nedostatek sociálních dovedností se projevuje v řeči těla, chování a obsahu řeči. To, co člověk říká a jak to říká, může obvykle svědčit o obtížích v komunikaci s ostatními lidmi.
Většina lidí, kteří nemají sociální dovednosti, si obvykle vyvíjí egocentrický, monotónní a vyhýbavý styl komunikace. Důsledkem toho je vznik bariéry v komunikaci s ostatními lidmi a dialogy mohou vést k nedorozuměním, nepohodlí a dokonce k odmítnutí. V tomto smyslu, když odhalujeme témata rozhovorů lidí, kteří nemají sociální dovednosti, chápeme obecné vzorce, které se v takových situacích objevují, abychom k nim mohli přistupovat s porozuměním a empatií. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je jednou z příčin nedostatku sociálních dovedností přítomnost emocionálních poruch, které nebyly léčeny s pomocí odborné péče. „Když člověk nemá nástroje k vyjádření svých emocí, pravděpodobně bude používat jazyk jako prostředek neustálého sebevyjádření, i když to znamená odcizení ostatních,“ uvádí WHO. Zároveň se poznamenává, že problém nespočívá v tom, sdílet své potíže, ale v tom, že to děláme neustále, bez vyváženosti a bez ohledu na to, jak to může ovlivnit ostatní lidi.
O čem mluví lidé, kteří nemají sociální dovednosti
Mluví o sobě
Jasným znakem lidí s nízkými sociálními dovednostmi je to, že soustředí konverzaci na sebe. Nadměrně mluví o svých úspěších, problémech, vkusu, zvycích a zkušenostech, aniž by nechali prostor pro vyváženou účast ostatních.
Toto chování nemá narcistický záměr, ale někdy se s takovými rysy shoduje. Obvykle se jedná o nedostatek zdrojů pro zahájení nebo udržení oboustranného dialogu a protože nevědí, jak se upřímně zajímat o druhého člověka nebo mu položit otázku, s vytrvalostí se vrací ke svým osobním záležitostem.
Podle údajů Evropského institutu pozitivní psychologie (IEPP) mají lidé, kteří neposlouchají aktivně a monopolizují dialog, sklon vytvářet emocionální odstup, který brání navázání důvěryhodných vztahů.
„Umění naslouchat a projevovat upřímný zájem o druhé lidi je sociální dovednost, kterou se lze naučit, a je jedním z klíčových faktorů budování uspokojivých vztahů,“ tvrdí členové institutu.
Negativní tón a neustálé stížnosti
Dalším společným rysem lidí, kteří nemají sociální dovednosti, jsou negativní výroky. Často mluví o svých zklamáních, o tom, jak je svět špatný, o nespravedlnosti, které se jim dostalo, a o nespokojenosti s různými aspekty života.
Zástupci IEPP vysvětlují, že pochmurný, pesimistický a poraženecký tón je obvykle spojen se špatně zvládnutými vnitřními emocemi, jako je úzkost, smutek a nízké sebevědomí.
Náhlé změny tématu
Lidé se sociálními obtížemi během rozhovoru neustále mění téma, i když mezi tématy není žádná souvislost. Odborníci z IEPP varují, že přechod od jednoho tématu k druhému bez přirozeného přechodu obvykle naznačuje nervozitu, nedostatek aktivního naslouchání a neschopnost udržet společnou konverzaci. „Takové chování mate posluchače a ztěžuje plynulý dialog.“
Národní univerzita distančního vzdělávání (UNED) poznamenává, že konverzace je forma sociální spolupráce, během níž se buduje společné porozumění.
Ale když člověk tento proces přeruší náhlou změnou tématu, poruší se nepsaná dohoda a vzniká dojem nezájmu, což vyvolává zmatek. Proto zdůrazňují, že schopnost udržet nit rozhovoru a respektovat pořadí v rozhovoru je nezbytnou podmínkou pro navázání funkčních vztahů.
Absence zpětné vazby a otázek
Přepytování je klíčovým zdrojem v jakémkoli komunikačním procesu, protože podporuje empatii a vzájemnost. Lidé, kteří nemají sociální dovednosti, však mají potíže s formulováním otevřených otázek a projevováním zájmu o věci jiných lidí.
Místo toho mají sklon dávat uzavřené odpovědi, vést monology nebo se vyhýbat upřímné výměně názorů. Výsledkem jsou jednostranné a málo podnětné rozhovory. Odborníci UNED trvají na tom, že podpora pozitivní zpětné vazby a konstruktivních komentářů je další klíčovou sociální dovedností.
„Schopnost potvrdit slova svého partnera v rozhovoru, odpovědět frázemi, které podněcují k pokračování rozhovoru, nebo vyjádřit souhlas či nesouhlas s respektem, přispívá ke zdravé komunikaci,“ zdůrazňují.
Jak zlepšit mezilidskou komunikaci?
Oficiální vysoká škola psychologie doporučuje provádět roleové hry, praktikovat aktivní naslouchání a pracovat na sebehodnocení, aby se zlepšila sociální interakce.
