V hlubinách jeskyně na poloostrově Yucatán byly objeveny nové stopy související s tajemným zánikem mayské civilizace.
Co vedlo k zániku civilizace Mayů? Odpověď lze najít v jeskyni se stalagmity na poloostrově Yucatán v Mexiku. Právě jeden z těchto stalagmitů naznačuje, že četná sucha (chemické vrstvy kamene ukazují osm suchých období mezi lety 871 a 1021 n. l.), včetně jednoho, které trvalo 13 let v kuse, mohla přispět k úpadku mayské civilizace v této oblasti.
Stalagmity se tvoří, když voda kapající ze stropu jeskyně zanechává na zemi minerály, které se postupně hromadí ve formě trvalých usazenin. Podobně jako letokruhy na stromech, vrstvy stalagmitu uchovávají roční záznam o množství vody, která kapala ze stropu jeskyně. Kolísání chemického složení každé vrstvy umožnilo vědcům rekonstruovat množství srážek v každém vlhkém období – od května do října – rok po roce. Izotopy kyslíku obsažené v těchto vrstvách tak slouží jako klimatický deník a poskytují podrobné informace o klimatu.
„Jezerní usazeniny jsou ideální pro získání obecného přehledu, ale stalagmity nám umožňují vidět i ty nejmenší detaily, které nám dříve unikaly,“ poznamenávají vědci.
Co způsobilo dramatický úpadek měst Mayů?
Civilizace Mayů z pozdního klasického období zmizela před více než 1000 lety, ale přesné důsledky tohoto kolapsu jsou stále předmětem výzkumu. Nová studie publikovaná v časopise Science Advances nyní ukazuje na katastrofické události, které zasáhly mayskou společnost v tomto období historie. Jedná se o první podrobnou zprávu o klimatických podmínkách té doby, sestavenou podle ročních období, a tudíž o velký průlom v archeologii.
Data byla získána s bezprecedentní přesností, kdy byly vyčleněny údaje o srážkách pro jednotlivá vlhká a suchá období v průběhu 150 let historie Mayů, a dospělo se k závěru, že došlo ke katastrofálnímu suchu trvajícímu 13 let a dalším sedmi dlouhým suchým obdobím trvajícím nejméně tři roky. To vše vyvinulo obrovský tlak na rozvinutou společnost Mayů při jejím postupu na sever, což vedlo k jejímu následnému úpadku
Vědci se zaměřili na jeskyni na severu Yucatánu a odhalili nové údaje o místním klimatu v minulosti. Po analýze chemického složení stalagmitů tým objevil značné množství suchých období v období dešťů, která trvala celé roky.
Důsledky sucha
Je jasné, že ačkoli Mayové disponovali sofistikovanými hydraulickými systémy, ať už se jednalo o přehrady, kanály nebo podzemní nádrže, dlouhotrvající sucha výrazně převyšovala jejich možnosti zásobování, což ohrozilo zemědělskou produkci a přežití jejich hustě osídlených měst.
V té době Mayové přestali stavět monumenty s datovanými nápisy, což bylo v jejich životě běžné, což naznačuje, že měli důležitější problémy (přežití úrody) než stavění budov. Mayové se nedokázali vyhnout důsledkům takového klimatického stresu.
„Existuje mnoho teorií o příčinách kolapsu, jako jsou změny obchodních cest, války nebo silné sucha, založených na archeologických důkazech, které Mayové zanechali. V posledních desetiletích jsme však začali mnoho zjišťovat o tom, co se s Mayi stalo a proč, a to kombinací archeologických údajů s kvantitativními klimatickými důkazy,“ řekl Daniel H. James, hlavní autor a vedoucí výzkumu v rámci své doktorské práce na Katedře věd o Zemi na Univerzitě v Cambridge.
Abychom mohli pokračovat v této klimatické chronologii, dalším krokem bude rozšíření sítě jeskyní a posílení vazeb s archeology pracujícími na jednotlivých vykopávkách, abychom získali ucelenější představu o sledu such, rozhodnutích Mayů a jejich úpadku.
