Odborníci v oblasti psychologie a neverbální komunikace studovali tuto pozici a vyvodili z ní řadu interpretací týkajících se nálady a osobnosti člověka.
Mnoho interpretací chůze s rukama za zády souvisí s sebevědomím a autoritou. Tuto pozici často zaujímajívůdčí osobnosti, jako jsou učitelé, vojáci a starší lidé.
S vypnutou hrudí a zvednutým pohledem člověk vyzařuje sebevědomí, sebeovládání a kontrolu nad okolním prostorem. Ovládá své tělo i situaci. Je to způsob, jak vypadat majestátně a pevně.
Zároveň v uvolněnějších momentech to ukazuje, že se člověk cítí pohodlně a sebejistě. Zejména u starších lidí je to prostě zakořeněný zvyk. Zvyk „nevím, co s rukama, tam nepřekážejí“.
Lze uvažovat i o jiné charakteristice, jako je koncentrace a sebereflexe. Mnoho lidí při meditaci zaujímá tuto pozici, aby omezili rušivé vlivy. Je to charakteristický rys těch, kteří jsou ponořeni do svých myšlenek. Je to také pozice zamyšlení, kdy člověk přemýšlí o něčem, aniž by hýbal ničím kromě toho nejnutnějšího, a může tak dojít k nejvhodnějším a nej správnějším závěrům nebo nápadům.
Pokud si všimneme detailů, jako jsou napjaté ruce nebo velmi ztuhlé zápěstí, všimneme si napětí, možná složitý moment, možná situace vyžaduje pevnost a tělo to takto odráží.
Proto, když vidíte někoho, kdo jde s rukama za zády, všímejte si kontextu, jak podrobně popisují psychologové: pohybuje se pomalu, bez spěchu, jaký má výraz v obličeji, je v něm napětí, co se děje kolem… To vám dá klíč k pochopení toho, co to znamená.
