Výzkum vikingských pokladů z Beadle ukazuje, že bohatství nashromážděné Vikingy nebylo pouze výsledkem loupeží. Výsledky výzkumu ukázaly, že stříbro použité k výrobě těchto předmětů bylo částečně získáno v důsledku vztahů s islámským světem.
Když si představíme Vikingy, většina z nás si vybaví obří blondýny s dlouhými vlasy a hustými vousy, ozbrojené dlouhými meči nebo těžkými dánskými sekerami, statečně vrhající se do boje v epických bitvách s nepřáteli. Ale to je daleko od reality.
Vikingská éra byla mnohem víc než jen násilí a krvavé střety: diplomacii a mírovému obchodu s jinými kmeny nebo vzdálenými královstvími, počínaje bronzovou dobou, byly také důležitou součástí jejich činnosti jak ve Skandinávii, tak i mimo ni, například na Britských ostrovech, na Blízkém východě a ve Střední Asii. To znamená, že loupeže nebyly jejich hlavním zdrojem příjmů.
Ve skutečnosti nová studie vikingského pokladu z Beadle, objeveného v roce 2012 v Yorkshire, Anglie, a publikovaná v časopise Archaeometry Jane Kershaw, archeoložkou z Oxfordské univerzity, ukázala, že většina stříbra, z něhož byly tyto předměty vyrobeny, nebyla získána loupežemi v místních oblastech, ale byla výsledkem dalekých obchodních sítí, hlavně s islámským světem.
Složitá společnost
Geochemická analýza dvaceti devíti ingotů a různých stříbrných náhrdelníků z pokladu umožnila vědcům poměrně přesně určit původ tohoto kovu. Výsledky odhalily různé kulturní a ekonomické vlivy, které potvrzují složitost vikingské společnosti na Britských ostrovech na konci 9. a počátku 10. století.
Kershaw tvrdí, že ačkoli většina stříbra v pokladu pochází ze západní Evropy, protože ingoty byly vyrobeny přetavením anglosaských a karolínských mincí získaných při loupežích nebo výkupu, značná část kovu byla získána z dirhamů islámského původu, které byly přepravovány po skandinávské obchodní stezce známé jako Austrvegr (východní stezka) a poté do Anglie.
„Tradiční obraz Vikingů jako prostých lupičů klášterů je neúplný. Loupění bylo nepochybně důležitou součástí jejich ekonomiky, ale také se aktivně podíleli na obchodních sítích spojujících severní Evropu s islámským chalífátem Abbásovců. Tento poklad dokazuje, že si s sebou přivezli velké množství islámského stříbra, když se usadili v Anglii,“ vysvětluje výzkumnice.
Pro výzkum, který byl proveden ve spolupráci s Britskou geologickou službou, tým použil metody analýzy izotopů olova a mikroelementů (stopových prvků) k identifikaci tří hlavních zdrojů stříbra v pokladu: západní evropské mince, dirhamy z islámského chalífátu Abbásovců (na území dnešního Íránu a Iráku) a směs obou.
Kromě toho tým objevil důkazy, že vikingští řemeslníci ve Skandinávii i v Anglii čistili část stříbra pomocí místního olova, které bylo pravděpodobně těženo v Severních Penninách (pohoří táhnoucí se od jihu Skotska k severu Anglie).
Mezi nádhernými předměty pokladnice vědci vyzdvihují tlustý náhrdelník složený z několika spletených tyčí, který byl zřejmě odlit ze směsi východního a západního stříbra, což naznačuje, že byl vyroben v severní Anglii.
„Je fascinující pomyslet, že Beadle, dnes typické anglické obchodní městečko, bylo kdysi centrem rušné vikingské ekonomiky, která sahala až do Evropy. Vikingové nejenže získávali bohatství od místního obyvatelstva, ale také si ho odnášeli s sebou, když se zde usadili,“ uzavírá Kershaw.
