Po mnoho let lidé tvrdili, že psi okamžitě cítí, kdo je „dobrý“ a kdo „špatný“. Nové výzkumy vědců z Kjóta však ukazují, že zvířata vůbec nehodnotí náš charakter, a i kdyby ano, není to tak, jak jsme si po mnoho let mysleli.
Pokud se k vám psi připoutávají, ostatní lidé vás pravděpodobně považují za bezpečného a důvěryhodného člověka? Není to tak úplně pravda.
Pokud se k vám psi vážou, všichni vás pravděpodobně považují za bezpečného, milého a důvěryhodného člověka, ale pokud jsou psi ve vaší přítomnosti neklidní nebo odcházejí bez zájmu, někteří říkají, že takovým lidem se nedá věřit. Tento názor je velmi rozšířený a existuje v mnoha kulturách. Co když ale není vše tak, jak si myslíme? To, jak nás psi hodnotí, zůstává záhadou.
Svět psů je mnohem složitější
Dřívější výzkumy provedené ve Wolf Science Center v Rakousku ukázaly, že psi a vlci žijící ve smečkách si po přímém nebo nepřímém kontaktu s lidmi nevytvářejí názor na konkrétní osoby. Takový nestranný postoj může souviset s omezenými zkušenostmi zvířat v komunikaci s lidmi, proto byl nutný další výzkum.
Je zřejmé, že utváření reputace o nás může být složitější, než se dříve předpokládalo, a to i v případě zvířat, jako jsou psi, kteří úzce spolupracují s lidmi,
řekl Hoy-Lam Jim, jeden z výzkumníků z Kjótské univerzity.
Vztahy psů s lidmi nejsou vůbec tak zřejmé.
Byl proveden experiment se psy a lidmi
Na základě závěrů rakouských vědců provedli vědci z Kjóta nový výzkum. Bylo pozorováno 40 psů, aby se zjistilo, zda věk a jejich vývoj ovlivňujítvorbu jejich názorů na lidi. Nejprve byly zorganizovány testy, během nichž psi „poslouchali“, jak probíhá interakce jiného psa se dvěma lidmi, z nichž jeden byl štědrý a krmil psa, zatímco druhý to vůbec nedělal.
Po pozorování zkušeností jiného psa vstoupila zvířata do přímé interakce s dvěma lidmi. Vědci analyzovali jejich chování a sledovali, ke komu psi přistoupili jako první, zda skákali a jak blízko se přiblížili k konkrétnímu člověku.
Ruka, která krmí, je dobrá ruka? Ne nutně
Jak vyplývá z článku zveřejněného v časopise „Animal Cognition“, závěry experimentu nejsou tak jednoznačné. Psi všech věkových skupin vůbec nepreferovali štědrého člověka před sobeckým, který jim odmítal dát jídlo. Navíc se jejich chování vůči těmto dvěma lidem nijak nelišilo od náhodného.
Tato studie poukazuje na metodologické problémy spojené s přesným reprodukováním porozumění a hodnocení lidí psy. Výzkumný tým tvrdí, že pro lepší pochopení toho, co ovlivňuje sociálně-kognitivní schopnosti psů, by budoucí výzkumy měly systematicky srovnávat psy různého věku z různých populací a s různými životními zkušenostmi a rozšířit oblast výzkumu také na toulavé psy, služební psy a policejní psy. Jak psi hodnotí lidi, zůstává záhadou.
